Padající sklo

Anotace: tomu rozumím asi jen já :-)

Mé největší prohry,
jsou jak padající sklo
a každá vzpomínka
je ostrý střep.
Chytám ostré kusy
s naivní touhou
nezranit se...
a aby té bolesti
nebylo málo,
bosýma nohama
rozšlapu střepy
na malé kousíčky...

a ty kousky sebeúcty
pak sbírám léta...
Protože stále věřím,
že z nich časem slepím
mozaiku hodnou úcty.

Autor Popelka, 20.04.2009

Přečteno 539x

Tipy 23

Poslední tipující: Divoženka1, ilona, KockaEvropska, Špáďa, zelená víla, Pevya, poustevník Jirka, NikitaNikaT., Radek.oslov.Šafárik, Lilly Lightová, ...

Komentáře (8)

Komentujících (8)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

A mozaika bude odrážet sluneční paprsky do všech tmavých koutů. ST

10.11.2009 19:43:00 KockaEvropska

Střepy se otupí
a nebo zametou
prohra ta přebolí,
byť zdá se prokletou!

Čas stopy zahladí,
štěstí zas nastolí,
jdi mu však naproti
neřeš nic pistolí!

04.10.2009 23:42:00 Špáďa

Rozumím, právě teď se cítím tak nějak podobně..

26.07.2009 19:33:00 Pevya

Také tomu rozumím, možná by ses mohla naučit víc si věřit a sama sebe vážit. ST :-))

26.07.2009 12:40:00 poustevník Jirka

Možná také trochu rozumím... člověk za život pronde lecčím.

26.07.2009 12:24:00 NikitaNikaT.

jak vše překoná
tak to končí
i začíná

01.05.2009 13:49:00 Radek.oslov.Šafárik

Takové bolestné...
ST

23.04.2009 15:41:00 Lilly Lightová

doufám že se ti povede mozaika stejně dobře jako tato báseň!