Moje tvrdá palice
ráda dělá rozbroje
tak dali mi hrst munice
a vyslali mě do boje
poslali mě bez zbraně
ať vyberu si soupeře
já vybíral jsem nestranně
pak zabušil mu na dveře
nevrle mi je otvíral
a nevraživě pozdravil
nakonec mě pozval dál
„Pan Život“ se mi představil
tak stál jsem u něj v předsíní
a v hrsti svíral náboje
dal mi zbraň ať ji nabiji
pak ukázal mi pokoje
ty byly velké jako celý svět
a cílů kolik člověk chtěl
já musel si hned zastřílet
a po všem co jsem uviděl
Pan Život jenom tiše stál
za mými zády při marši
až munici jsem vyplýtval
pak požádal jsem o další
„jistě že mám- no to se ví“
zasmál se jak jen dovede
„mám tady jednu poslední
ta už je však jen pro tebe!“