návštěvnice

žárovka hltá modrej dým
z tvý cigerety
teď mohlas bejt kdoví s kým
a schováváš se tu za rolety
na stůl sklenku vína
nebo snad trochu čaje
pomalu se točí deska líná
tak, ještě chvilku a už hraje
nějakej smutnej šanson
poslední dobou je mám rád
francouzky umim snad jen garson
a nějak víc ani nechci znát
šanson krásnej
až se klepe duše
tak už se usměj
čas už zas běží, před náma kluše
na, napijem se na zdraví i jinak
necháme měsíc v rozpacích
schovat se za mrak
tma kyne v oblacích
a ve veřších je krásně
než noc zvedne přenosku...