Zvrácená touha po tvý duši...

Zvrácená touha po tvý duši...

Anotace: Další sebedestruktivní....

Vykřičela jsem ti do vlasů
všechnu tu touhu
po tvý zvrácený duši

( Jo lásko, ty přece jsi jediná na světě )

Nikdo se nedivil že si ještě panic
prej si byl trochu stydlivej
když si ji dal prachy z levý kapsy
do jamky mezi její prsa
( fakt si se zděsil, že na tebe vypadnou )

Měl si absťák po mym šampónu
a odešel si za ní.
Je těžký bejt s tebou, když ty se mnou nejsi.

Tak jsem ti řekla, že si blázen,
to jak si hladil mý rameno
a kreslil mozaiky ze slz na holý záda.

A byl jsi vítr, hurikán, kterej se prohnal
přes mý rty a nechal tam spoušť
a mrtvý lidi.

Že přece odpouštět ti je něco zázračnýho
nad mý síly
že odpouštět ti nejde
když jsem to vlastně nikdy nechtěla...
Autor Lacosta1, 01.05.2009
Přečteno 345x
Tipy 14
Poslední tipující: Radek.oslov.Šafárik, jedam, Favi, kikis, labuť, Hazentla, Jana M., ziriant, Bíša
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Silná báseň.

01.05.2009 12:19:00 | Jana M.

V sebedestrukci nacházíme často sílu, kterou bychom v "blaženosti" nenašli. Dobrá báseň!

01.05.2009 11:59:00 | ziriant

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí