člověk

člověk

Anotace: jsme velcí a mocní

.

hlína rozemílá mé kořeny
na prach a žížaly
usmála se
a spolkla moje žíly

za okny padá noc
Země se kutálí
bez povšimnutí
tak jak se oči zavřou

to klíště
přisáté mezi lopatkami
je čas
mlsá..

voda šumí
v písku a v uších
jsem vanutí větru

.
Autor kokeš od pana krbce, 10.05.2009
Přečteno 224x
Tipy 20
Poslední tipující: Divoženka1, susana načeva, WAYWARD, drsnosrstej kokršpaněl, ziriant, Lea Aura, jedam, Agniezka, prostě Zuzana, Roger
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

ty zvyře! ty nepíšeš... to je zločinnost na čtenářích :)

06.10.2009 20:06:00 | drsnosrstej kokršpaněl

víla jsi
nad lesy
když slunce skomírá
za trávy pačesy
a keře za kníra
zataháš
za řasy, za kůži, za víčka
slova tvá vždy mi zní
k tůním
jak rolnička

20.06.2009 21:58:00 | drsnosrstej kokršpaněl

ludmil mi to zcela zkazil! nene, kdepak, tobě bych to i věřila.

13.05.2009 20:26:00 | prostě Zuzana

To časové klíště své mlsání zrychluje, potvora.

10.05.2009 22:03:00 | Psavec

"jsem vanutí větru" - to si může dovolit říci pouze nějaký zlý bůh.

10.05.2009 20:56:00 | ludmil

Řekla bych,velice dobré! "o)

10.05.2009 13:23:00 | Churry

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter