Zlo s tváří anděla

Koruny stromů,šedé kouty malosti,
hledím na svůj odraz,tvář zasněná,
bez vrásek všedních starostí,
ten profil vraha,vlastní já nenávidím,
hledám nástroj zbožnosti,k ukončení trápení,
té proradné zloby

Dej mi sílu,vykonám dobro,
tak odporné ve své slizkosti,
znám zlo,s duše čisté,
bez výčitek mrzké trpkosti,
zlo se musí fyzicky poznat,
to k pochopení postačí,
že dobro je nesmysl,dobré pro chudáky,
co po ránu nepláčí

Umím být krutý,bez hloupé lidské slabosti,
obět ponižující,
krutost je umění,život je školou,
nic víc a nic mín,jen hra se slovy

Podals mi sklenku dobrého jitra,
s pohrdáním odmítám,
škodolibě odcházíš,
vědoucí pohled taktně skrytý,
dnes jsem čistý,a ty to víš