Ptal jste se tehdy: ,,Neumřel jsem ?"
Řekla jsem : ,,Ne...",
a pár vět k tomu.
......................
Teď.
Jiná odpověď
pod korunami stromů:
,,Ano,
a budete mi chybět.
Netušila jsem,
že tolik.
Kousek Vás
je ve mně.
Vím o pravidlech,
ale vše
šablona neskrývá".
Řekla jsem jemné,,ne",
a něco navíc
zamkla pod jazykem,
kde to přebývá.
Život stane se zvykem,
a končívá...
skvostné, obě básně. Život a smrt. O prvním se mluví až přespříůiš a o druhém se mlčí. Obě veličiny však mají nesmírný význam.... pro nás
01.06.2009 22:12:00 | Marfuša
Poslední věta... ach ta poslední věta tak moc pravdivá. ST! skvěle napsané, podané.
23.05.2009 19:27:00 | NikitaNikaT.
No jo, co naděláme..všechno jednou začíná, všechno jednou končí..ale ne úplně, že ne? ;-)
23.05.2009 17:55:00 | Chancer
život je krásný každý den....nezvykat si a žít...například v úterý..jela jsem metrm do práce jako vždy a na muzeu věř nebo ne....byla cítit čerstvě posečená tráva....tak mě to tak hezky naladilo....letně..moc zdravím a píšeš krásně :o)
23.05.2009 16:48:00 | Noc17