.
stáří v máji
nezazáří
očekává
zhurta hustá
bujná tráva
odkvétává
jarní chmýří
pampelišek
šedivě se
přitom tváří
kapce první
navzdory
padáčkem
vybavené
zabliká si
nad šťovíky
neuvidí
brambory
stáří v máji
kůl zůstává
když jarní tráva
odkvétá si
do daleka
za hory
kůl zůstává
poukrfejs
se stopami
bojů dávných
v tváři s větrem
až do září
do babího léta
a světa svého
slunce odlétlo
a stáří náhle
jako kdysi
nad mlhami
vynoří si
staré slunce
které žilo
od pradávna
nad hlavou
přece !
.
...
staré slunce
a stará duše
a i kdyby...
.
a přece
touží
velice touží
po náruči
až do široka
.
to vím
jistě
.
:-)
28.05.2009 23:34:00 | Lota