nenápadně...

kolem solární lampy
se rozsadili noční vyznavači světla
a ve stínech se hemží
netopýří chvění...

v kurníku u souseda řádí lasičky
popíjím chemické sloučeniny
peču palačinky
a jednu za druhou obracím...

kolem očních linek
se protáčejí panenky
v kruzích z obilných placek...

na rozhraní světů
Atilla přeplaval řeku
do útoku na jistotu
Hanibal kráčí se svými slony
po monolitu mraků
a na trampolíně půlměsíce
se odráží tma....

nad hlavou krouží
trosky bludných myšlenek
odložil jsem rozum
hledím k obzorům
a pohrávám si
kam asi vyrazím...

už to mám...

slyšel jsem o kouzlech
co rostou na stromech
tam u vodopádů suchého listí
v kraji okřídlených bytostí...

tam kde září kola
na moři modrého měsíce
svítí zelené slunce
prší rudý déšť
sníh je černý jako gagát
a kroky báječných tvorů představivosti
se tisknou do skutečnosti
neustávajícího pomíjení....

rez překousala činky
zřítily se do propasti zapomnění
já shrnul klotové rukávy
oranžové stínítko se svezlo po holé hlavě
a vykročil jsem hravě
do pestrého objevování...