Pohádka

Kouzelné střevíčky
ze skla...

dívčí sen
o stužce
ze stábla plné malin
dozrálých v chlapecké dlani

princ vždy přijíždí
na bílem koni

snad proto
místo skla
mám střevíce Krysařovy

já vždy dávala přednost
pevné zemi
a nebo oblakům
když křídla duši krášlí

/koní se bojím
a princové bývají nudní/

a přesto jsem princeznou
s ušmudlanou tváří

co čeká
na tu svou pohádku
v černém hávu
a sluncem místo
smutných přání