Bez kritika

Anotace: Místo řečí sladších než cukrová vata by člověk občas trochu toho čistého vína uvítal, i kdyby mu nebylo moc po chuti.

Ve dnech sním,
v noci bdím.
V hlavě se topím,
v srdci necítím.

Přátele mám?
Či herců pár znám?
Když život je jak divadlo, tak já se teď ptám,
kdy první své kritiky se už dočkám?

Opona už spadla, sál je bez lidí,
světla se zhasnou, ať oči nic nevidí.

Hra přesto všechno pokračuje dál,
upřímného kritika se snad nikdy nedočkám...
Zrak svůj ubírám v temnou divadelní dál
a v angažmá stálé snad už ani nedoufám...