Bazilíšek na své pouti
co se hyhňá jak kohouti
zápasy své prožívají
lítá tady spousta peří
on už jinde vody čeří
kde jsou újmy intriky
slyším jeho výkřiky
výkřik radosti a pleskne do kolena
tam kde je křivda povolena
co je to za divné stvoření
co všude sype hořké koření
je to syn závisti a klamu
a za kmotru mu byla zloba
jablko teď se válí poblíž stromu
prý už je taková doba