Smrt pro sexualni psychopaty

Anotace: bolest a smrt

Probuzení v tmavým domě,
napětí snad krájet se dá,
tenhle strach není pro mě,
o strašným řevu se mi zdá.

Plazit se po mokré podlaze,
sladce rudé dlaně mám,
snad nepřijde mě draze,
že nejsem tady sám.

Kam světlo se domáhá,
tam pomoci chci osobě,
co svlečená je do naha,
a v červený podobě.

Blesky tmu protínají,
na vteřinu jí vidím,
okamžiky sílu sají,
po krvavý stopě slídím.

Těžce se k ní dostávám,
pláče krev a spoustu soli,
nelehce dívku poznávám,
jak říká, že to bolí.

Vyprávět příběh začíná,
jak muž na ní leží,
svíčku fouknutím zhasíná,
za vlasy jí drží.

Nahou jí líbá, svazuje,
jazykem hladí kůží její,
o postel hlavou jí bije,
a jeho ústa se smějí.

U křiku jejího vzdychá,
pěsti přestávají tlouci,
až když už je zticha,
ale nešlo o soucit.

Zavraždit nechtěl její duši,
jen těžce ubližovat,
a čekal, až ho to vzruší,
pak zbaběle se schovat.

Pak nahý ve skrýši,
se vzrušením a sklem si hrál,
sám si pospíšil,
vykrvácel opodál.