cyklický odkaz
vzpomínkou na ranní rosu
co stékala po Tvém těle po milování
mnoho kapek uplynulo,
snad třináct či více
má první a zatím jediná
nedospělá lásko
kráčet ledovou pustinou
pozdravit všechny směry
v meditace vlastním dechem
zpomalený, ubodaný
tisícem myšlenek
na minulost,
která nemůže stvořit budoucnost
prý kletbu ze svých rtů
spouštím k Tvým nohám
však srdce a ne facka
co plesklo Ti do tváře
upřímnost
jsi svá, jsi jedinečná
jsi anděl, jsi bouře
jsi ...
pluji dál
v přítomnosti
a bez podmínek
s obavou
o to
neminout
věčnost
sbohem
má první a zatím jediná
nedospělá lásko