Jsem vinna
svým zrozením
A smrt
se červotočí
v mých rozhodnutích
Ta kronika tmy
nejde vypnout
Anděl přinášející světlo
nějakým omylem
uvazuje všemu
černé mašle
Je tak vnímán
Objektivní pravda?
Pocit dluhu
dělá dno peněženky trestů
nekonečné
A já ten písek poznání
nedokážu spočítat, pochopit, strávit
... ta chvíle pochopení jednou přijde ... cesta, důležité je, že stále kráčíš ...
13.07.2009 20:45:00 | vapiti
Obě Tvé dnešní básně jsou geniální! A věř, že toto označení používám velmi zřídka:)
11.07.2009 17:47:00 | 6thSun
Poznání je první krok k tomu aby člověk odpustil sám sobě...no kecá se mi to hezky ale sama to nemůžu rozdýchat..učím se ..Prý se má člověk posadit před zrcadlo a říct si do očí co si o sobě myslí ..sedím před ním už pěkně dlouho a skládám dstřepy co z něj zbyly...
11.07.2009 16:49:00 | Nút