Mocnější

Anotace: Taková báseň se skrytým významem, leč přesto zjevným, zasazená do dnešních poměrů.

U ohně v jeskyni sedí tři,
žena prvního, s ní dva bratři,
slepě se řídí pokyny jiných,
hrdla svá opíjí ve sklepech vinných.

Tu přijde čtvrtý, ženy se táže:
Kdo je tvůj manžel?Bude mé páže!
Toho druhého popravit nechám,
neb pole mu vadne, dobytek zdechá!

I povstane z bratrů ten druhý, ten svobodný,
hlavu má chladnou, nechce jít na kudly.
Kdo jsi, že nám ty rozkazy dáváš?
Nám vládne panovník, zlem ty se stáváš!

Panovník nežije, sám jsem ho zabil,
a ty hned odvolej to co jsi pravil,
rozkaz můj bez dlení však ihned vykonej,
smyčku si uvázej, hrobku si vykopej!

Načpak čekáš, na co stojíš?
Pán ti vydal rozkaz přeci!
Křičí na něj bratr jeho,
nechce tít do skály i svoje jméno.

Odejdu, nebojte odejdu bídně,
nežli však spočinu v rakvi a hlíně,
vzpomeňte na slova, která jsem říkal,
že kvůli pýše své, nebe ses zříkal.