Vodáci

Ranní mlhou hustou jak dým,
kde slyšet je jen vody hlas,
vodáci plují, já to vím,
vydáni řece napospas.

Na vodu nesmí, kdo se bojí,
však tihle dva nemají strach.
Řítí se řekou na kanoi,
obratně plují ve vlnách.

Peřejí všude vidím spoustu,
tu mělčina, kámen a vír.
Oni svá pádla do inkoustu
máčí a plují přes papír.

Já ze břehu jim zamávám:
"Ahój, ať se vám dobře vede!"
A přijďte také někdy k nám,
vy oči krásné, oči hnědé.