Tahleta hvězda je jedinečná
za moji návštěvu tiše vděčná
mlčení její je pomíjivé
v rýmech vzdá dík u melodie tklivé
z hvězd ona jediná skládá básně
ač kolem mráz je, cit nevyhasne
přilétám na hvězdu - básnířku lásky
ne, nemá v knihovnách objemné svazky
všem hvězdám na lyru hraje a zpívá
vesmír má talenty, o nichž nesnívá
nikdo z Vás na Zemi, není snad díla
jež bych znal líp (snad "Děkuji" od Kryla?)
Jméno její, Alwaid, zní mi tak něžně
když líbám prsteny na ruce kněžně
lásky a souznění, básníkům trůní..
Miluji ji, smím-li, zůstat chci u ní