Anotace: byla taková tma a já se bála nejistého rána
Zas mám ten pocit,
přestože bych ho dávno mít neměla,
šedé masky v bílých oblecích,
stejné myšovité názory,
ale jako krysa krysu
nesnesou...
Jste odporní,
jedna nenávist, ta samá,
proti sobě, z cizích důvodů.
Trochu mě děsíte,
a tak mám ten pocit,
že nebe je níž
a v světě je těsno,
ve vteřinách smrti blíž,
nemám v ničem jasno.
Čtu to tady teď s Lenčou, když jsi odjela, a nechce mi věřit, že jsi to ty :)
07.08.2009 12:06:00 | Bůchví...
Proti
Opilý básník v davu hluchých křičí,
své verše, z nitra poblouznění.
Pravdou.
Světem kolem sebe.
Ach ti hluší.
Hlupáci.
Stádo hnané, prý v před.
Mávnutím ruky
tříští se korbel vína
o podlahu stoky.
Dav, básník, slova vyřčená .
Co zbývá?
Pojď,
dáme další sklenku vína…
03.08.2009 10:25:00 | kouzelníček