Třistatisíc kroků,
a možná mnohem víc
za hledáním odpovědí
na otázky jenž neexistují
...
A možná je to cesta
za hledáním Boha
v jeho vlastním nitru,
které si imaginárně představuje,
že může mít nějaký vážnější smysl
...
Zavěšen nad útesy,
pomodlil se k sobě samému
a pak uvolnil kladky v konečcích prstů
Hlubina jeho vědomí
promluvila okamžikem
problesknutí svědomí
stále a stále hovoří
...
Stiskl STOP,
teď už naslouchá
pouze
zvukům
PŘÍRODY
*
vapiti..krasna zivotni vypoved, ze ktere vede jen jedna cesta s napisem-Laska. Stojime nad propasti a vahame, premyslime o smyslu zivota, ktery nam byl dan darem. je treba zit, milovat a tesit se ze vseho krasneho z malickosti. Prekrasne jsi vse vyjadril v basni.
03.08.2009 20:54:00 | carodejka
Je to zvláštní že před propastí se vždy jakoby zrestartujeme..změní nás to na chvíli :-) A moc hezky a správně to řekla Levandule o síti..
03.08.2009 19:55:00 | Chancer
Nad propastí... je vždy síť, záchranná síť lásky... jen pohlédni do blízkých/neblízkých dlaní...
03.08.2009 08:15:00 | Levandule