Toulavou hůl mám ve své dlani
vyrytý nápis, mám tě rád
tisíce dní hlídá mé kroky
v samotě dní s ní mohu spát.
Večer jí složím vedle sebe
ráno ji vezmu do dlaní
tichá a věrná společnice
dobře zná moje toulání.
Když nebudu mít žádnou víru
snad se mnou bude dále kráčet
ač její dřevo z vůně lip
perly dnů slané budou smáčet.
Toulavou hůl mám ve své dlani
v ní zakletá je její duše
z pramenů touhy upředená
vepsaná časem do kartuše…
Ta hůl je berlou v životě?
pak zapomen ji hezky rychle
někde opřenou
třeba na plotě
ta hůl je společnicí ?
pak vymen ji třeba
za opravdový úsměv
ruku co s láskou
namaže ti
na cestách
obyčejnej chleba..
..**
04.08.2009 11:41:00 | Nút
Buližníku, člověče, ta se ti povedla. Mám chuť vyrazit prostě někam i když o holi zatím nechodím.
03.08.2009 17:19:00 | René Vulkán