Nahá

Anotace: stála jsem venku, sama a všude svítily jen lampy...

Stojím uprostřed silnice - nahá
Uprostřed hvězs - a opuštěná
Nerozhodný vítr mi češe rozpustilé vlasy
Připadám si tak na půl cesty
Mezi nebem
A peklem
Jejich pramínky mi šlehají do tváří
A zdůrazňují jejich růž
Někdy ostrou, jako ten nejostřejší nůž
Jindy černé zvýrazněné řasy mi
Slepuje prach smýchaný se slanými
Štěstím zhořklými slzami
červěň rtům mi dodává slastí
Rozhryzlý ret
Snad někdo se mi mstí
Za zneužitý svět
Noční chlad mi přes prsty
Přes rozpřažené ruce
Proniká do nejvyššího bodu růžových věží
S mým tělem třese prudce
Jak je svůdně svěží
A zdůrazňuje jeho rysy
Z dalekých hor
Sem proniká pár vloček sněhu
Bříško zahrnují motýlými polibky
A dodávají teplou něhu
Nedosažitelná květina
Zahalená nekonečným tajemstvím
Možná zní to tajemně
A svatě
Známě
A krásně
Skrytě
Už nejsem nahá
Mám šaty ze světla
Z pouličních lamp