Rozhodnutí

Anotace: už nebudu čekat jestli snad napíšeš nebo zavoláš...konec...už žádné pohledy...prostě NIC!

Vidět tvé oči každý den,
to byl kdysi mého srdce sen.
Často ses usmál - ahoj si řekl,
někdy však ne - asi ses lekl.

Nerozumím ti, i když potom toužím
a kvůli tobě se stále soužím.

Proč díváš když procházím
a nadšeně mě zdravíš?
Když později jsi lhostejným
a velmi se mi straníš.

Chvílemi mně ignoruješ
a pak jsi zase kamarád.
Co tak hrozně potřebuješ
nebo Tě jen baví hrát?

Nevím, jsi-li zlý
nebo já ta blbá.
Musíme to skončit,
já už nejsem malá.

Už nebaví mne hloupé hry,
kdo vydrží víc?
Možná budou smutné sny,
však ty přejdou a nezbude nic.

Nebudu Tě nenávidět,
ale ani milovat.
Už nebudeš na mě hledět
a já nebudu mávat!