Ty co chodíš historií bos
Sfoukni mne do vln
Ať roucho pěny perlové
Pluje do střapatých vět
Tam
Kde příval slané mlhoviny
Odkryje
Poslední skalnatý cíp země
Rychlost větru
Ať v okrajích otřepí
Jeden z mých návyků
A rozdrceným iluzím
Moře
Ať podá svoji dlaň
Moc hezké představy
se procházejí tvým sněním-
zalíbilo se mi...roucho pěny perlové
již chvíli u něho stojím.
26.08.2009 20:39:00 | s.e.n
.
Vzpomínek kapky
Šumí vodopádem …
a noční ptáci
vraždí ... Sametově ..
v korozi pochyb
přežít ...
další den
Děravé střechy
Tvého ... světa ...
*
26.08.2009 09:59:00 | HarryHH
Ta rychlost větru a střapatých vět
rychlejší než úprk iluzí
jimž náhle zachtělo se pohovět
ve stínu zvyku haluzí,
těch skalních zeměcípů šum
bosých stop vtisklých do lian
ty přitisk rád bych ke svým rtům
než perlám pěny podám dlaň
***
Jiří senior
11.08.2009 22:31:00 | j.c.