Kráter

.


V temnu jen pochyby nad všední věcí
po stěnách křídla motýlů
rozpadlé barvy ve věčné šedi
a otázky uvadající bez odpovědi

rozpraskané dlaně zalité slzami
svěšené šátky v batice temna
bdí věčně v zatracení - prázdnota z jemna

pár něžných dotyků v osamnění
na nebi hvězdný déšť přání
a marná snaha všeho v mylném zdání
že slunce při rozbřesku
zahalí v objetí zla tání
a bude s kým k nebi vzhlížet
bez pozvání do srdce chytat štěstí
že zůstanou stopy na předměstí

v zapomenutém čase vzpomínek
motýla, kterého ze srdce dávno jsem pustila
k objevům citů pro úsměv přátel
na cestách životem
v myšlenkách kráter

Bez šance objevu
tiše spí.......

.