Z půlnočních výkřiků do tmy,
stává se realita,
která nebolí.
/nenápadně tě užírá zevnitř/
myslet si jak je to fajn,
samota prokládaná úlety,
brečíš v posteli.
/jak tady zrovna není/
způsoby chování,
ve kterých se snažíš schovat,
zůstanou ztraceny.
/ navždy..? /
Často křičím, nic se neozývá. Častěji brečím - nyní sama a to navěky.
20.08.2009 18:21:00 | wigi.sama