Jak se tak prokousáváš životem
a střídáš svý smutno a svý štěstí
zraješ jako ty stromy za plotem
cesty lidí jsou někdy plné bolesti
a stejně věříš že máš před sebou
tu větší půlku
že to lepší
na tebe teprve čeká
i když
štěstí si zlomilo kouzelnickou hůlku
a láska má trochu odřená kolena
slib že se všechno rozdělí na půlku
vyprchal jako líh do ztracena
v ráji je inventůra
v nebi je zavřeno
v pekle je dovolená
a stejně pořád věřím...
že máme před sebou
tu větší půlku