prádelní...

Anotace: praní...

o půlnoci
večer zvadnul
a já pověsil noci
svršky na špagát...

žahavou dlaní
na těle vypálené cejchy
myslel jsem
že mám ve všem jasno
a zatím
mě vlastní spodky
stahují na dno
takže jsem tak akorát
renegát...

asi jako ta žába ve vodě
která se pomalu zahřívá
ale je nevšímavá
takže to zjistí pozdě
až když je uvařená...

slyším hlasité zvuky
pobouřené veřejnosti
ale je mi to jedno
horší jsou totiž zvuky tiché
co naléhají
okusují osobnosti
a nervozita zrychluje
jako adamita
přeplněnou ulicí města...

chtěl bych odletět
na místo kde končí cesta
tam bych snad mohl žít
avšak mezítím
na býčí šíji
do pekel sjíždím
s kovadlinou na hřbetu
visím na uvolňujícím se hřebu
a cítím
že už ji brzy budu mít...

jednu odloženou schůzku
s žulovým dlážděním
dole pod sebou...

ražené mince hříchů
cinkají v mincovně duše
a kutálí se ven...

možná to ještě stihnu
vím jak se zachránit
po přečtení mě spalte
a prach vyhoďte oknem...