Barva azurová, ze dveří
Se pomalu slupuje
Jak slupka z cibule
Kroutí se do tvarů nevídaných
Do tvarů co kamsi
Do pravěku civilizace
Tě zavádějí
Do pravěku co určitě
Někde v tobě zasunutý je
V podobě historie lidstva na této planetě
Do dávnověku a stáří...moc krásné obrazy tvoříš..
barva zkroucená..tváře vrásčité...stíny pod ní jsou údolími planety země vyryté ledovci...probouzíš k činnosti neskutečně fantazii...;o)
15.11.2005 09:59:00 | Jackyl
Utápím se v té azurové modři...
a vím, že tyhle dveře otvírají jen lidé dobří... :o)
15.11.2005 09:59:00 | Cecilka