.
Astry
závratně prosté
a milé v tiché pýše
Astry
růžové, fialové...
všechny sestry sluneční výše
Astry v záhonech a kolem domků
dětičky zvučných poledních zvonků
družky košatých rodících jabloní
měkká náruči co klidem zavoní
obloho modrá loučící se s růžemi
sladká zralosti toužící po zemi
průvode snů končící rezignací
třísni podzimu...jenž rád se vrací
přepestrá draperie nad komnatou skonu
úchvatná písni o stesku milionů
marný přelude lásky...co nepřijde
paprsku hvězdy...která nevyjde
Astry
závratně prosté
a milé v tiché pýše
Písmeno vzdoru...jenž chápavě píše!
Mé astry dlouholeté...kolébkou přisouzené!
Jak životem se mrak za mrakem žene...
vždy bezpečněji kladu vás na srdce!
.
Krásné zadumání nad podzimem i
životem vůbec přes typické podzimní kvítky.
Která kytka by toho mohla prožít více,než astra.
Asrra to je podzim.
11.09.2009 19:59:00 | s.e.n
Krása básně i aster, mám je moc ráda, ale slimáci taky, už mi je podruhé zbaštili.
11.09.2009 12:54:00 | Kapka
ani tu nedýchám nad tou průzračně čistou krásou Tvých slov složených do veršů
ST
10.09.2009 13:55:00 | Mbonita
Prostě krása..nemám slov ST:
10.09.2009 11:00:00 | Acham