Anděl láskou zklamaný, hledajíce štěstí,
možná oči vše prozradí a úsměv rozzáří se skvostí. Nejsem básník s rýmem na rtech,
jsem jen žena s prázdnou dlaní,
kterou nikdo nedrží, oporou je mi slunce ranní,
když se ze sna probouzím.
Hledám to, co nikde není a nikdo mi neradí,
přání se mění jen v sen pouhý a měsíc mé rozpaky zahání.
myšlenka hezká, dala bych tomu ještě nějakou formu - ale to je jen názor(vkus) a ten se liší člověk od člověka;)...jen tak dál;)
19.09.2009 22:47:00 | Eva:-)