Anotace: pro jiříka. možná, že by to mělo patřit jen jeho očím, ale kdoví, jestli si to kdy přečte...
Usměj se, brácho,
časem bude líp,
dávám Ti svůj slib.
Doufám, že je z těch,
které vyplním,
že nás nezradím.
Chtěla bych Tě zas
vídat jako dřív,
s dotekem lvích hřív
nemluvit nahlas
tak jako s tátou
-mlčeti zlato.
Nepotřebujem víc.
Ty i já víme...
unesem břímě,
jen usměj se, brácho.