Celý den...

Celý den s úsměvem,
povznesena nad hněvem,
který byl o víkend páchán,
bolestí na lůžku "slátán".

Sprška "zlých" slov do telefonu,
hned cítí tvář velkou změnu,
koutky padají zase dolů,
nechce, nechce jíti "domů".

To není domov, je to cela,
přijde hádka či snad "mela"?
Obavy, strach, úzkostný pocit,
má cenu otevřít oči po kruté noci?

--------------------------------

To není otázka, otevřít oči chce...
Ale touhu po spáse v sobě nezapře...
----třeba svojí smrtí-----

Ač to je rouhání, ví...
Ale v bezmoci nevidí...
----východisko----