Anotace: ...
barevná tuha mi kreslí po těle
tak chytám za ruku obludu
běžím
radši zavírám oči
smiřuju se s anonymitou
nasazuju masky
poslouchám lži
a nejsem to já
tvrdím opak
a vím,
že potetované paže mě ochrání
až vkročím na oblohu
neboj se
neusínám
je to těžký
ale ještě jsme vzhůru
jsme pořád moc opojeni
opojeni vlastní ubohostí
a šašek už spí
už nemá sílu se smát.
hahaha
druhá báseň za dnešek, druhá od tebe, která na mě působí.. hodně. je dobrá, nevim jestli to víš.
a ten šašek se rozesměje, protože v tvejch očích je krása a v tvejch rukou taky a on to má rád.
26.09.2009 19:39:00 | Layla.