V růžovém sadě jsem zabloudil
budu tam spát jako doma
obědvě křídla svá zahodil
já, věčný z vesmíru nomád
hvězdy a růže mám v náručí
smíchali se dohromady
co s tím, Popelka mě naučí
- kdepak, ta není tady
rozhodím ramena, lítá vše
na hvězdy lepí se lupeny
padá zpět, kdo ten déšť vynašel
hádej kam oči má upřeny?