.
Tak tajemně, tak tiše..
sněží..
padají první vločky
a mně se chce jít ven
a chytat je do dlaní..
A obloha je jako z plyše..
sněží..
tak tiše jako kroky kočky,
vrnící teď u kamen,
v nichž dřevo zpívá pro ni..
Tak tiše a posvátně..
sněží..
každá vločka je něčím snem,
v peřinu se měnící,
na naše víčka se snáší..
Jak malířům na plátně..
sněží..
zima vymaluje den,
co voní vanilkou a skořicí,
a mrazivým dechem svíčky zháší..
.
Fíha, má atmosféru a každé slovo těsně přiléhá. Ta se ti tedy povedla..PPB, jak jinak..
13.04.2006 17:47:00 | WhiteShadow
Myslím, že povedla. Ta tichá, téměř sváteční atmosféra z básničky dobře vyzařuje.
29.11.2005 22:24:00 | Mourek
prý nepovedla!, je skvělá a předvánoční atmosféra je z ní přímo cítit!
28.11.2005 07:56:00 | Kubino 2
mně líbí.ju,sníh je slabost v očích,donutí tě k pocitu.říjnová nostalgie,listopadová melancholie,něžný prosinec
21.11.2005 02:15:00 | fiXXXer
Hezká Evi, úplně se hodící do toho vločkového chladivého večera, který snesl se nám...
20.11.2005 19:26:00 | Sunny