Návštěvnost
Kus plechu
Kus plechu
Kus plechu, co kdysi podváděl vodu,
sváděl ji, naváděl, pak poslal pryč,
pod střechou přijal tak post středobodu,
uhasil žízeň a uhasil chtíč.
Kus plechu, co kdysi do dálky zářil,
tvářil se ve výšce povýšeně,
s hnijícím listím se na podzim pářil,
rostl, když klesaly listy v ceně.
Kus plechu, co v rohu zahrady stojí,
práchniví, trouchniví, truchlí a strádá,
po létě podzimu strašně se bojí,
voda mu se smíchem omývá záda.
sváděl ji, naváděl, pak poslal pryč,
pod střechou přijal tak post středobodu,
uhasil žízeň a uhasil chtíč.
Kus plechu, co kdysi do dálky zářil,
tvářil se ve výšce povýšeně,
s hnijícím listím se na podzim pářil,
rostl, když klesaly listy v ceně.
Kus plechu, co v rohu zahrady stojí,
práchniví, trouchniví, truchlí a strádá,
po létě podzimu strašně se bojí,
voda mu se smíchem omývá záda.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
ta báseň je nádherná... životní přirovnání... opravdu krásná, moc se mi líbí...
28.10.2009 20:34:00 | tvoje líčko. ale můj ďolíček
zvláštní báseň
23.10.2009 12:58:00 | klinika
...zvláštní
23.10.2009 12:11:00 | WAYWARD