Proč stydím se za to, jak žiji
Kde vzala se má plachost
před životem
Vždyť tolik lidí
ač důkladně se myjí
až do vesmíru čpí
zkaženým potem
Přemýšlím nad životem
Proč rvu si vlasy
a sama sebe trestám
Mizí mi ze života krásy
a radost, ač mám,
neznám
Tolik už lidí popíjí rakiji
a tvrdí
že prý nežijí
Tušení mám...na chvíli
Pach zkaženého těla
se v potu projeví
a duše zkažená, ač nechtěla
tiše vysublimuje
...bezpáteřně
......a beze zbytku
jen...(dosaď si svého Boha
doprostřed zbytku těla
Můžeš přidat i kytku...)
...to ví...
Ikona tvého já to přizná
VNUKNUTÍ
Máme to v sobě.
Duše naše ví...!
Za člověčenství tryzna.
.
.
.
hmm takova smutne bolava zachmurena.. dokazu si ji predstavit i v nejakem almanachu..ST
13.11.2009 11:31:00 | Nergal
Dneska je to tu nějaké bolavé, na Literu...a rakiji jsem měl v Turecku, byla docela silná. Tehdy jsem ale nedokázal posoudit, zda zmírňuje bolest či způsobuje nežití :-)
24.10.2009 12:25:00 | Chancer
Ač slova bolící, při zamyšlení se nad lidstvem, obsah je podaný náramně a moc se mi líbí... Ve smutném rozpoložení duše, vznikají dílka na skvělá ocenění!!!
24.10.2009 08:44:00 | labuť
Zpytování svědomí?
Každý to z nás nejednou zkusil
v tom momentě se nám život zhnusil.
Pak jediná snad pomoc je
hledat sobě rozptýlení
vždyť nad něj většího léku není.
Přeji štěstí.
23.10.2009 21:04:00 | Paulín
Musíš mít v hlavě slušný peklo, umíš to sice neskutečně popsat, ale bacha na to, aby Tě to nestrhlo s sebou, dej tomu sem tam ňáký světlo :-)
23.10.2009 20:36:00 | 6thSun