Že bych si zoufal
neb doma samotu mám
v společnost doufal
a bál se být večer sám.
Však přec mám plný dům
zvířátka jistá mne čekají
nedal jsem přednost psům
a kočky mi nemňoukají.
Plují, nedotknou země
ukazují svoje vnady
třebaže se tváří němě
řvou dost často hlady.
Proto taky se mnou jsou
když jsem v špatné náladě
potěší tak duši mou
ony jsou vždy v pohodě.