Svoboda je příjemná
přesto se cítím jak duše bez těla.
Stále víc mi chybíš,
jen vzpomínky zůstanou
nevím jak se cítíš,
tys byla mou oblohou.
Přes všechny trable, bolesti i radosti
jsi mi byla oporou
ne náhodou... teď jsi pohou vzpomínkou,
která v paměti mi zůstane
a jen tak něco ji neodvane.
Až se mi život promítne
na smrtelné posteli
Až čas nastane
a já budu muset odejít
vzpomenu si i na tebe
a řeknu i s tebou jsem mohl žít.