Anotace: každý je občas obětí
Tady a teď v osoleném tichu,
nechávám do sebe bodat špendlíky,
z toho obrazu cítim pýchu,
a pak, že nejsem případ pro mediky.
Zakrvácené ruce, studené a bez citu,
někdo to tak asi zase chtěl,
chladnokrevně do panenky bodal za úsvitu,
a pak, s čisným svědomím... Někam šel.
Panenka měla v sobě kus mého srdce,
v krvi se teď tiše svíjím,
někdo do panenky bodal tak prudce,
proč náhle o svůj život se tak bojím?
Pro mne velmi citová záležitost... aj já se bojím... nejen o ten svůj. Někdy si prostě nevybereš, kdo chce psa bít, hůl si vždycky nande.
29.11.2009 22:46:00 | NikitaNikaT.
utéci se před nimi nedá, škoda jen že je jich tolik co hledá, někoho do koho by si píchli, moc hezká
04.11.2009 20:32:00 | losscar