Anotace: ***
Dvě párátka s deseti prsty,
to jsou ruce, udřené prací.
Nervy v nich se bouří,
kladou těžký odpor.
Kdo zaplatí za lidský dar,
který ztrácí formu tvar,
za tvrdou kůrkou chleba
lopotí se dál?
Vážím si lidí kolem sebe,
jsou jako rychlá auta.
Můj osobák je nedožene,
jezdí na pevný jízdní řád.
Nejsem ta kočkovitá šelma,
co běží závody,
jsem jako pes věrná,
s rychlostí mám problémy.
...na tom jsme všichni stejně, přibylo pár let, není to vždy stejné, trošku pomalejší je ten vzlet. Neskomírat... hledat dál...
03.11.2009 12:44:00 | strawbery