Čas příběhů

..v dálce voní sníh
mraziví obři scházejí z hor
vaky nadité mlhou, vichřicí
a bílou peřinou
jejich lačný ledový pohled
rozechvěl hvězdy
stáhl je blíž k zemi
a do oken posadil..

přišla v míru
a hledala nocleh

štítonosná
stojí zraněně
prsty propletené v ornamenty
po zádech plazí se jí
nepříjemný pocit
v ústech narůstá nevolnost
ryzí strach
a děsuplný nářek tluče srdcem
trhá hruď
topí se v poutech kvílivého větru

temná síla jiskří
plameny zmnožila stíny
kamenné obětní plošiny
když vztáhla ruku
na širokoplecého býka

čas pohltil hranice

oheň a krev protékané lásky
nese je kupředu
a plní nádhernou silou

zabití jsou vlastní zbraní


..hustá mlha zahalila stromy
ona dovyprávěla
a nad ránem odešla