Jak bláznivé dny běží
lidi zvou do cvalu
na tebe však dají stěží
že píchá tě ve svalu.
Kam se žene dnešní svět
co z toho všeho bude
nevidíš růst z poupě květ
slunce je často rudé.
Zastavit se nemožné
to by vedlo ke krachu
řeknou dámy zámožné
jsi docela pln strachu.
Sundej si sám pásku z očí
koukej jednou třeba němě
ne všechno se v kole točí
prohlídni si krásu země.
Já tuhle básenku cítim jako výkřik...
Když zavřu oči stojím v jakémsi zarostlém břidlicovém lomu a slyším ji..
Jako výkřik s ozvěnou..
Doprčic lidičky proberte se..berte se berte se ...
Nevidíte že právě padají první vločky sněhu?
Zase bude chvilku všechno nádherně čisté a bílé a vonavé..
Tydymtydym tydym a cestou zpátky slyšíš jen ženský na protějších sedačkách..
To je ale slota, to je hnusně...vidte paní
No jo žádnej podzim jen tahle siberie, ani léto není už jak má být a v zimě tolik sněhu...
Opřeš hlavu o sloupek , zakoukáš se do pocukrované krajiny a "pod fousy" se ti právě narodil úsměv ..
První zimní..
05.11.2009 16:33:00 | Nút