Objala peřinku
utřela slzičky
své hoře vepsala
do teskné písničky.
Schoulená do klubíčka
smutná sama v sobě
usnula nad ránem
v téhle divné době.
Usnula nad ránem
v kamínku naději
věci co bolí
dvakrát se nedějí...
Usnula nad ránem
otevřeným oknem
slabounký větřík vál..
usmívá se ze spánku
jen vítr ví
co bude dál...
Objetí spletený z copánků...
10.11.2009 10:14:00 | Nút