Očistná
Očistná
Sloupáváš mě do krve.
Loupeš moje já.
Jako mandarinku
s hodně silnou slupkou.
Loupeš si mě.
Je to z Lásky…
a já
– místo abych byla vděčná –
dumám nad jistou záměnou písmen.
Loupeš mě,
abych byla k použití.
Loupeš mne…
z iluzí,
z marného doufání,
mylných výkladů.
Sloupáváš ze mě masky,
převleky,
role…
Vím,
proč to je.
Ale přesto mám strach.
Velký strach z toho,
aby pod slupkou něco bylo…
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Skvěle zakončeno, dílko mi zní hodně úpřímně, možno lehce zoufající, ale přesto doufající... ST! za vyjádření, za jistou hloubku obsahu.
19.11.2009 08:23:00 | NikitaNikaT.
bych se nebál... dokážeš naplnit slupky nezměrnýmu množství něčím vyprázdněných lidí... málokdo má tak plnou duši; krásná hra metafor
15.11.2009 13:22:00 | drsnosrstej kokršpaněl
