Zašmodrchaný svět, kdo mu má rozumět?
Je to, jako když, kočce hodíš klubko pletací vlny
a ona ti ho vrátí zpět. Očkem po očku,
snad nejde je ani spočítat,
tvoří se nový řád na pletacích jehlicích.
Možná, snad... A zase klubko na zem padá,
párá se dokonalý vzor. Někde se bohatne i strádá
a jinde zas chystá se cinkání v ulicích.
Kam, občas, ztrácí se smích?