Zase budou kytky kvést,
slunce nebe rozzáří,
přejdou mraky starostí,
úsměv budeš mít na tváři...
Hodně věcí sama zvládáš,
lehké bytí tohle není,
většinou tvou tvrdou práci,
ani lidé neocení...
A nepomůžou s čím by měli,
přesto vždy to cenu bude mít,
to pro ty koně přenádherné,
bez kterých nemohla bys žít...
Ty a Doneček, duše svobodné,
někdy jsou chvíle zlé,
ale tu vaši volnost v lukách a lesích,
tu nikdo vám nevezme...
Nebuď smutná z věcí špatných,
odplynou pryč v čase,
a po obdobách deštivých,
krásně pro tebe bude zase...