Ve tváři úškleb
do schránky klíč
poslední pohled
už ať jsem pryč.
Ledový vítr
cpe se do přízně
zapadlá hospoda
a pocity žízně.
Utopíš to -bylo-
ve zlatém moku
se stejným osudem
jsou po tvém boku.
Po chvíli poznáš
kudy máš jít
o kom si nechat
v polštáři snít.
Bať šumáčková ví o čem mluví.....a sny se mají žít ale to už se opakuju tady...Je hezké když chceš, krásnější když můžeš a nejkrásnější když to dokážeš...(snít..:o)
02.12.2009 04:11:00 | Nút
Někdy je lepší odejít
(poslechnout vnitřní povel)
až s časem budou chóry znít
za cesty lepší, nové...
30.11.2009 12:36:00 | šuměnka