Mám několik krásných domů,
parky plné vzrostlých stromů,
na všech dvorech velké stáje
a v nich koně jako z ráje.
Truhlice praskají zlatem.
Chceš náhrdelník či prsten?
Šatny s nejmódnějším oblečením,
ale co vybrat si... Ani nevím.
Pod jídlem se prohýbají stoly,
až žaludek z toho mnohdy bolí.
K tomu několik dobrých sluhů.
A nemám vůbec žádných dluhů!
Můj život jsou samé úspěchy.
Tak proč čekám slůvka útěchy?
Proč srdce churaví a strádá?
A proč chci mít někoho ráda?
Tak řekni. Proč? Vždyť už vše mám!
Na co vzpomenu... Udělám...
Proto jsem přece všechno chtěla...
Abych už navždy šťastná byla...
Teda ty se máš,
takovejch prachů.
Tu pracovní náplň ti, ale nezávidím,
a věř,
že i když nemáš vůbec nic,
i tak může láska ležet v prachu….
07.11.2007 09:22:00 | kouzelníček
Tak mě to naopak sedí a musím nevím proč už po několikátý říct, že dokonale chápu Tvé pocity, moc hezký i smutný zároveň, mít všechno a nebo nic, ne vždy je pod úroveň. Chtíce málo, všechno mít, kde však kousek lásky vzít, ta se musí chránit, střežit a tajným snům občas věřit. Ať se Ti splní Tvá přání splní nejlíp už dnes a nebo zítra se svítáním:-))
29.11.2005 19:19:00 | grázlík